Jaké mohou být příčiny opožděného rozvoje řeči?
Když dítě nemluví v 1 roce
Dítě do jednoho roku vůbec většinou nemluví. Toto období je nazýváno jako fyziologická nemluvnost. V době fyziologické nemluvnosti dítě prochází přípravnými, předřečovými stádii vývoje řeči (vlastní vývoj řeči začíná kolem jednoho roku). Avšak po prvních narozeninách již začíná vlastní vývoj řeči. Dítě začíná používat jednoduchá slova (mama, baba, tata, haf, bác,…). Tato slova mají význam celé věty.
Když dítě nemluví ve 3 letech
Může se však někdy stát, že se vývoj řeči opozdí, a to i přesto že je dítě zdravé (tedy slyší, není mentálně retardované, nemá postiženu hybnost ani řečové orgány). Tehdy mluvíte o tzv. prodloužené fyziologické nemluvnosti. Prodloužená fyziologická nemluvnost se diagnostikuje v případě, že dítě nezačne mluvit do 3. roku života. Tehdy je potřeba zjistit, zda se tento stav vyskytoval v rodině, protože se často tento typ nemluvnosti objevuje v rodinách opakovaně (častěji u chlapečků než u dívek). Malý nemluva, který ve třech letech ještě pořádně nemluví nebo si vystačí jen s pár slovy, ale jinak všemu rozumí, je bystrý a chová se jako děti stejně staré, často tuto nemluvnost zdědil po tatínkovi či dědečkovi.
Důvodem, proč některé děti nemluví a mají vývoj řeči opožděný, může být i skutečnost, že jim nejsou poskytovány vhodné příležitosti. Buď se dítěti nikdo nevěnuje a většinu dne je ponecháno samo sobě, nebo naopak je rodič takového dítěte jako tank, který za dítě vše vyřídí, vyřeší, přeloží, splní každé jeho přání, aniž by se stihlo dítě nějak vyjádřit.
Vývoj řeči může být opožděný i u citově strádajících dětí, kterým chybí citová vazba na pečující rodiče. Týká se to například dětí z kojeneckých ústavů a dětských domovů.
Jestli dítě po třetích narozeninách stále ještě nemluví, potom se jedná o opožděný vývoj řeči. V takovém případě je už potřeba hledat příčiny opožděného vývoje, tedy nejlépe vyhledat odborníka, který dítě vyšetří. Odborníky na řeč jsou: foniatr, neurolog, klinický psycholog, klinický logoped. Na dítě kolem 3. roku života bývají kladeny velké nároky na oblast řeči. Pokud dítě není schopno mluvit, je potřeba se této oblasti věnovat a problém řešit. Opožděný vývoj řeči může být projevem jiného onemocnění či postižení, např. poruchy sluchu, mentální retardace, dětská mozková obrna, apod.
Opožděný vývoj řeči prostý (geneticky daný)
Odborná vyšetření musí vyloučit, zda příčinou opožděného vývoje řeči není sluchová vada, vada zraku, porucha intelektu, vada mluvidel (rozštěp rtu, patra, submukózní rozštěp), porucha centrální nervové soustavy. Jestliže se tyto možné příčiny podaří vyloučit, pak se jedná o opožděný vývoj řeči prostý. Dítě má velmi dobré porozumění řeči a má rozvinutou motoriku a hru. Prostý opožděný vývoj řeči bývá ovlivněn genetickými faktory. Příčinou je dědičnost, opožděné vyzrávání nervové soustavy, lehké poruchy sluchu a špatné výchovné působení. V takovém případě je nutná spolupráce s logopedem, který rodině poradí o vhodném výchovném a řečovém vedení dítěte.
Opožděný rozvoj řeči (sluchová vada)
Pokud se dítě narodí se sluchovou vadou, nebo ji získá v raném věku, pak je tím ovlivněn i vývoj řeči. Nezbytné je včasné rozpoznání sluchové vady a pořízení odpovídajícího sluchadla. Pokud se rodičům zdá, že dítě nereaguje adekvátně na zvukové a řečové podněty, je potřeba, aby neprodleně vyhledali odborníka (lékaře ORL nebo foniatra). Předpokladem zahájení cílené logopedické terapie je včasné diagnostikování sluchové vady. Pokud je dítěti přiděleno odpovídající sluchadlo, významně to posílí i rozvoj řeči a dalších schopností dítěte včetně intelektu.
Opožděný vývoj řeči (porucha intelektu)
Dítě s nižším intelektem a celkovým opožděním má i pomalejší rozvoj řeči. Dítě může mít malou slovní zásobu, věty tvoří agramaticky, má vadu výslovnosti. Takové dítě vyžaduje dlouhodobou logopedickou péči. U těžkých forem poruch intelektu se řeč rozvíjí jen částečně nebo vůbec.
Opožděný rozvoj řeči (orgánové poruchy mluvidel)
Opožděný vývoj řeči se může objevit také u dětí, které mají vrozený rozštěp rtu nebo patra. Takové děti mají již od narození v rámci našeho zdravotnictví zajištěnu komplexní péči.
Dále se opožděný vývoj řeči může objevit u dětí s narušeným vývojem chrupu, s výrazně zkrácenou podjazykovou uzdičkou (potom bývá nejčastěji narušena výslovnost hlásek L,R, Ř). Je nutné přestřižení podjazykové uzdičky. Také se řeč opožďuje u dětí s deformací jazyka.
Ve všech těchto případech je nejvíce narušena výslovnost hlásek. Důležité je, že dítě chápe význam slov a používá správné tvary slov. Obsahová stránka mluveného projevu je vzhledem k věku správná, ale řeč špatně srozumitelná.
Opožděný vývoj řeči (porucha centrální nervové soustavy-vývojová dysartrie)
Porucha vývojová dysartrie je jedním z příznaků dětské mozkové obrny. U této poruchy bývá vývoj řeči opožděn jen někdy. Obsahová stránka řeči závisí na úrovni intelektu dítěte. Pokud je intelekt v normě, nebývá rozumění řeči opožděno.
Vývojová dysartrie je typická výrazným narušením mluvidel. Dítě nedokáže nastavit mluvidla tak, aby určitou hlásku správně vyslovilo. Takové děti mají často potíže s polykáním a nadměrným sliněním. Intelekt bývá obvykle v normě, dítě je vnímavé a rozumí mluvené řeči. O dítě s vývojovou dysartrií pečuje klinický logoped.
